Jak fotím děti s hračkami.

V rámci "Foto pro Miladku" si můžete u mne objednávat fotografování svých ratolestí s jejich nejoblíbenějšími hračkami, které je mým originálním autorským nápadem a v nabídce žádného portrétního fotografa napodobené fotografování nenajdete, protože je každý portrét originálem, přinášejícím do realizace řadu neznámých proměnných, což je pro běžné fotografické provozy vždy velké riziko, do kterého se nikomu moc nechce. A navíc si tohle fotografování žádá i jistou míru zručnosti v grafických úpravách a k tomu zmíněné neznámé proměnné hodně rozptylují časovou náročnost úprav, takže vmáčknout takové fotografování do tolik oblíbených balíčků služeb je dost problematické, pokud fotograf není ochoten nést riziko menšího výdělku, nebo i prodělku, nejsou-li múzy právě příznivě nakloněny. Zkrátka fotografování, které je vždy výzvou a to je přesně mým životním stylem.


A jak takové fotografování probíhá? Vždy ve třech fázích. V první se seznámím s dětským modelem a jeho hračkou, operativně si v duchu skicnu pár možných kompozičních scénářů a jde se fotografovat model. Když mám nafotografováno v žádoucích pózách s dobrými výrazy, loučím se s modelem a hračku si nechávám pro následné fotografování druhé fáze.

Toto pořadí dvou prvních kroků má svojí logiku v tom, že je vždy snadnější naaranžovat hračku k modelu, než naopak, což platí samozřejmě především u těch nejmenších. U starších spolupracujících dětí, v závislosti na jejich oblíbené hračce nebo předmětu, může být někdy výhodnější postup obrátit, ale to záleží na individuálním posouzení toho kterého případu.

Takže máme nafotografovaný model a na řadu přichází aranžování a fotografování hračky.

Tato část začíná být už trochu napínavá. Nejde jenom o to nafotografovat hračku, ale nafotografovat ji tak, aby bylo možné ji propojit s fotografií modelu. A tady v tom okamžiku začínají přicházet první neznámé proměnné, které jsem nedokázal odhadnout ještě ve fázi návrhů výsledných kompozic, především z hlediska poměru velikosti jednotlivých partií hračky k jednotlivým částem těla modelu, které se mají dotýkat, prolínat či překrývat. Takže se udělá první odhadnutá aranž hračky, vyfotografuje a v grafickém editoru se hned vyzkouší rámcové propojení modelu s hračkou, které odhalí potřebné korekce a takto se postupuje znovu a znovu, dokud se netrefí vhodná pozice hračky.


Když si mé fotografické štěstíčko na samém počátku zrovinka dávalo pauzu, ukáže se, že model se s hračkou nedá propojit ani jednou naplánovanou variantou výsledné kompozice, což je docela průšvih, protože model fotit znovu nelze (kdo by chtěl také před klientem přiznat něco takového), takže vařit se musí jenom s tím co je a jelikož se považuji za profíka, tak uvařit nakonec musím :). Od tohoto okamžiku již nejde o výdělek, ale o profesionální čest, jméno a mužskou ješitnost :D.

V tuhle chvíli mám za sebou první dvě fáze a usedám k počítači, abych v té poslední, třetí, propojil všechny potřebné fotografie do jedné kompozice tak, aby vše vypadalo pokud možno co nejvíce přirozené v celé své výsledné nepřirozenosti.

Výsledek nikdy nepredikuji dopředu, jelikož zmíněné neodhadnutelné proměnné hrají velkou roli ve výsledném dojmu a někdy to zkrátka z lehkostí sedne jako prdel na hrnec, a jindy je výsledek vydřený, což já na něm vidím, byť jsou klienti nadšení.

Někdy je dobré použít pozadí z mé fotobanky, nebo jej koupit z komerční fotobanky, jako např. u tygra. V takových případech si práci komplikuji dalším prvkem k prolnutí, jelikož je třeba dbát na takové detaily, jako jsou tlapy zabořené v trávě a pod.

Je sice pravda, že za jednu fotografii bez výtisku člověk zaplatí stejně, jako za 15 vytištěných fotek z běžného portrétování, a k základní ceně je tak třeba přičíst ještě tisk fotoobrazu (nejčastěji na plátno), a někdy i nákup stylového pozadí z fotobanky, dle výběru klientem, pokud si klient přeje mít fotopozadí, místo pozadí bílého či černého, a portrét svého dítka mít vytištěný na větší formát pro výzdobu bytu. A jestli to za to stojí? Pro těch několik desítek realizací to určitě stálo. A jestli budou ještě další, to se uvidí podle zájmu.

Sice již tuhle sérii fotografování nemám v aktuální nabídce, ale pokud vás zaujala, neváhejte se ozvat. A když tak o tom přemýšlím, nemusí to být jenom o dětech. Vždyť i my jsme se do své dospělosti nechali dovést svými nejoblíbenějšími hračkami, tak proč to nezkusit jako dospělý? Mohlo by to být docela HAPPY :).

Tak to je takové první nahlédnutí pod pokličku mé fotografické kuchyně a už přemýšlím na dalším. Komentujte a ptejte se, rád odpovím. Chválou šetřit také nemusíte a věcnou kritiku si rád vezmu k zamyšlení. Konec konců, člověk nemůže umět všechno hned a stále je co ladit pro ještě lepší výsledky. A bez zpětné vazby to zkrátka nejde.

0 zobrazení

RODINNÉ ŘEMESLO

Počátky naší rodinné fotografické tradice sahají až do roku 1946 a byly zasvěceny především vědecké a technické fotografii. Generačně se pak naše specializace posunula k fotografii průmyslové, reportážní a portrétní.

ADRESA STUDIA

HARRER'S fotostudio

Jiráskova 4

411 12 Čížkovice

Tel.: +420 774 427 737

studio@harrers.eu

studio.harrers.eu

HARRER a spol.
DIČ CZ25770535

OTEVÍRACÍ DOBA

Fotí se podle potřeb klientů, tzn. bez pevně dané pracovní doby, ve dne i v noci, ve všední dny, víkendy i svátky. Proto návštěvu studia je vždy třeba předem telefonicky domluvit.

I když se snažím maximálně vycházet vstříc, doporučujeme zakázky objednávat raději s dostatečným předstihem.

Pro objednání fotografování nebo konzultace volejte:

Lubomír Harrer: +420 774 427 737

  • Black Facebook Icon
  • Black LinkedIn Icon

 © Veškerý obrazový obsah je chráněn autorským právem. Vykonavatelem autorských práv je Lubomír Harrer (viz. kontakty výše).